Index

Cool Timeline

1871
1871-09-23

Událost

Událost

Narodil se v Opočně dne 23. září.

null
null
CZ
1790852000001240764
1892
1892-01-01

Událost

Událost

Dostává diplom pražské Malířské akademie, začíná studium na vídeňské Akademii.

null
null
CZ
1790852000001240849
1896
1896-01-01

Událost

Událost

Stěhuje se do Paříže, studuje a ilustruje knihy i časopisy. V tvorbě prezentuje svoje levicové smyšlení, spiritismus i erotiku v plném proudu života „svatého kopce“ (Montmartru) ve jménu rychle střídané lásky a stále dolévaného absintu.

null
null
CZ
1790852000001240859
1899
1899-01-01

Blázni

Blázni

16000

1899, barevná litografie na papíře, 48,9x70,6 cm, 63x96 cm s rámem, signováno a datováno vlastní rukou vlevo dole „Kupka ´99“ Vpravo dole autorské věnování Alexandru Mercereauovi Původ: aukční síň Praha publikováno v katalogu Kupkovy výstavy v Musée d´Orsay, Vers de temps nouveaux KUPKA ouevres graphiques 1894-1912, Paříž v katalogu Kupkovy výstavy v Kunsthaus Zürich 1976, str. 243 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 23 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 Czech Business Club Praha, 2016, 2017 Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Na přelomu století, kdy Kupka už působil v Paříži, doznívá v jeho díle ohlas vídeňské secese, jež mu byla blízká zdůrazněním ornamentu před realitou. Počátky v Paříži nejsou snadné – aby se Kupka vůbec uživil, pracuje pro různé časopisy, kreslí módní návrhy i plakáty pro šansoniéry na Montmartru. Ačkoli ve svých ilustracích a satirických kresbách a grafikách vyjadřuje svou kritiku společnosti a potřebu poučovat lidi o vývoji člověka – stále věří, že umění musí být etické. Grafiku Blázni, Biblioman a další kresby vystavuje v roce 1900 na světové výstavě v Paříži v oddělení zahraničních malířů stejně jako Alfons Mucha. Blázni představují metaforu tehdejšího světa lidské honby za úspěchem a penězi s nacionalistickými předsudky. Tragikomické pinožení sledují klauni jako na divadelní scéně. Různé výjevy představují nešvary tehdejší francouzské společnosti v satirické nadsázce. Litografie je Kupkovým přípisem věnována francouzskému symbolistnímu básníkovi Alexandru Mercereauovi (1884-1945), který se s Kupkou znal osobně a v roce 1914 připravil pro SVU Mánes výstavu francouzského moderního umění. Podobný velkoformátový grafický list se v aukčním prodeji již nevyskytuje.

114.8
CZ
1790852000000485007
1899-Blázni-František Kupka
K prodeji
null
false
1899-01-01

Ztracena ve víru velkoměsta

Ztracena ve víru velkoměsta

16000

kolem 1899, kombinovaná technika na papíře - kresba tuší a malba bělobou na litografii, rozměr 38x57 cm, 56x75 cm s rámem, signováno vlastní rukou tuší vpravo dole Původ: antikvariát Paříž. vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Na přelomu století se Kupka svou tvorbou angažovaně vyjadřoval k aktuálním sociálním a politickým problémům. Přispíval svými ilustracemi do anarchistického časopisu L´Assiete au Beurre – L´Agent , který byl součástí satirické revue Belle Epoque a do angličtiny byl jeho název překládán jako Porcování medvěda, ale i do řady dalších magazínů jako například Cocorico, navrhoval rovněž různé plakáty. Jeho sympatie měli chudí, ponižovaní, vykořisťovaní – lidé z okraje společnosti. Ostatně Kupka sám po příjezdu do Paříže na konci 19. století dost často hladověl a pochyboval o své umělecké budoucnosti. Litografie s názvem dobové operety ukazuje drobnou mladou dívku s ranečkem, z něhož vykukuje certifikát, ztracenou ve velkoměstě, kde na ni dorážejí davy buržoustů a jakýsi umělec před ní si míchá lepidlo, aby se zřejmě malá nebožačka dobře chytla. Inspirací mu zřejmě byla jeho láska – tulačka Gabriela z Montmartru, s níž se seznámil v témže roce a která byla také modelem slavného obrazu L´Argent (Peníze). Gabriela se k němu dokonce nastěhovala, ale v roce 1903 ji Kupka opustil.

93.6
CZ
1790852000000485003
1899-Ztracena ve víru velkoměsta-František Kupka
K prodeji
null
false
1900
1900-01-01

Svoboda

Svoboda

20000

kolem 1900, černobílá litografie a kresba tuší na papíře, 42x77 cm, 74x105 cm s rámem, signováno vlastní rukou tuší vlevo dole Původ: antikvariát Paříž Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 56 mil czk v roce 2012, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Na přelomu století se Kupka svou tvorbou angažovaně vyjadřoval k aktuálním sociálním a politickým problémům. Přispíval svými ilustracemi do anarchistického časopisu L´Assiete au Beurre – L´Agent, který byl součástí satirické revue Belle Epoque a do angličtiny byl jeho název překládán jako Porcování medvěda, ale i do řady dalších magazínů jako například Cocorico, navrhoval rovněž různé plakáty. Jeho sympatie měli chudí, ponižovaní, vykořisťovaní – lidé z okraje společnosti. Ostatně Kupka sám po příjezdu do Paříže na konci 19. století dost často hladověl a pochyboval o své umělecké budoucnosti. Litografie zobrazuje panský kočár tažený otroky, který nemilosrdně sráží na zem nemocné starce i ženy s dětmi. Na kočáře stojí tři muži symbolizující nástroje, kterými se ovládá společnost: právo, víra a moc peněz. Kočár symbolizuje paradoxní situaci, která slibuje blahobyt za zotročení se – proto místo koní slouží lidí. Na kočáře stojí v popředí úředník s kabátem s mnoha kapsami, z nichž přetékají lejstra plná předpisů a zákonů, za ním dovolává Boha vypasený duchovní s křížem v ruce a nechybí ani Kupkova oblíbená postava boháče, kterého karikuje jako figuru s břichem plným peněz (podobně také na slavném obraze L´Argent / Peníze z roku 1899). V levé části grafického listu revoltují urostlí muži a ruce revoltujícího zástupu se vzpínají k soše svobody. Tento výjev patří do rané série Kupkových moralistních prací ovlivněných autorovými anarcho-socialistickými sklony. Tato kresba se v českém ani světovém aukčním prodeji nikdy neobjevila.

128.5
CZ
1790852000000485011
1900-Svoboda-František Kupka
K prodeji
null
true
1901
1901-01-01

Událost

Událost

V Paříži začíná vycházet politicky satirický týdeník ilustrovaný Kupkou L´Assiette au Beurre a distribuovaný po celé Evropě, tedy i v Rakousku – Uhersku, kde zejména u levicově orientovaných čtenářů vyvolává pozitivní reakce, čehož vyústěním je výstava 150 Kupkových zejména satirických děl putujících po českých zemích.

null
null
CZ
1790852000001240863
1902
1902-01-01

Událost

Událost

V lednu 1902 vychází satirický týdeník L´Assiette au Beurre: D´Argent (Peníze). Toto vydání Kupka tvoří jako své samostatné číslo. V květnu 1902 se Kupka podílí na ilustraci dalšího čísla satirického týdeníku L´Assiette au Beurre: Pour Garder.

null
null
CZ
1790852000001240873
1903
1903-01-01

Vzdor-Černý idol

Vzdor-Černý idol

15700

1900-1903, barevná akvatinta na papíře, 34,5×34,5 cm, 58×56 cm s rámem, signováno vlevo dole Kupka Původ: aukce Sotheby’s New York, 90. léta. Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 Czech Business Club Praha, 2016, 2017 Publikováno v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 45 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 3b v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris 1990, str. 82 v monografii Kupka, Serge Fauchereau, Barcelona 1989, str. 9 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 56 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 227 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 309 a dalších. Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Řada grafik a přípravných studií s tematikou egyptského a antického umění předcházela Kupkovým obrazům s historickými archeologickými vizemi, které rovněž uplatnil v ilustracích Elisée Recluse Člověk a země. Monumentální socha záhadného božstva s rukou jako zvednutým pařátem v konfrontaci s postavou malého muže zosobňuje metafyzický strach člověka z nekonečnosti. Tajemné noční prostředí monumentů ukazuje člověku jeho malost a zbytečnost v kontextu celého vesmíru. Kupka jako spiritistické médium trpěl duševními otřesy i depresí, které přenesl do těchto stísněných výjevů. Egyptské sfingy se objevují na mnoha kresbách i grafikách a mezi nejkrásnější a nejpůsobivější patří olejomalba Cesta ticha I, která je ve sbírce Národní galerie v Praze. Později se ovšem od této mytologické alegorie odvrátil a vydal se na cestu abstrakce. Tento ojedinělý tisk patří k těm nejvzácnějším. Je znám ze sbírky Národní galerie v Praze.

80.6
CZ
1790852000000487193
1900-1903-Vzdor-Černý idol-František Kupka
Prodáno
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/vzdor-cerny-idol/frantisek-kupka_vzdor-cerny-idol_BP.jpg
false
1905
1905-01-01

Událost

Událost

Kupkova putovní výstava po Čechách – „z individualisty stal se socialista“. U příležitosti výstavy vychází Album především satirických reprodukcí Kupky, jimiž si tehdejší mládež s velkou zálibou dekorovala své pokojíky.

null
null
CZ
1790852000001240877
1905-01-02

Událost

Událost

V Paříži vychází kniha Píseň Písní, kterou napsal Jean de Bonnefon a ilustroval Kupka. Série ilustrací nesoucí se v duchu symbolismu je orientována na exotickou sexualitu, což bylo typické pro tu dobu.

null
null
CZ
1790852000001240881
1905-01-15

Píseň písní Pro svého pána

Píseň písní Pro svého pána

1000

1905-1909, list z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní (Le cantique des cantiques ), dvoubarevný dřevoryt na papíře, 23,5×22,5 cm, 48×46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole Původ: aukční síň Praha vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku – 8 tis usd, Sotheby’s New York nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit. Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázek – stejně jako všechny z Písně písní – je rámován ornamentem, o kterém Kupka tvrdil, že nemá úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.

63.7
CZ
1790852000000742013
1905-Píseň písní Pro svého pána-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/pisen-pisni-pro-sveho-pana/frantisek-kupka_pisen-pisni-pro-sveho-pana_BP.jpg
false
1905-01-20

Píseň písní (Kráska s náušnicí)

Píseň písní (Kráska s náušnicí)

1000

1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole Původ: aukční síň Praha. Vystaveno: Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit. Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh. Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň. Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

67.2
CZ
1790852000000248013
1905 - 1909-Píseň písní (Kráska s náušnicí)-František Kupka
K prodeji
null
false
1905-01-20

Píseň Písní Kráska (Sulamit)

Píseň Písní Kráska (Sulamit)

1000

1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole původ: aukční síň Praha nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit. Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh. Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň. Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

64.4
CZ
1790852000000742017
1905-Píseň Písní Kráska (Sulamit)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/pisen-pisni/frantisek-kupka_pisen-pisni_kraska_BP.jpg
false
1905-01-20

Píseň Písní (Sulamit tančící)

Píseň Písní (Sulamit tančící)

1000

1905-1909, list z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole původ: aukční síň Praha nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit. Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh. Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň. Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

66.5
CZ
1790852000002670274
1905-Píseň Písní (Sulamit tančící)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/pisen-pisni-sulamit-tancici/frantisek-kupka_pisen-pisni-sulamit-tancici_BP.jpg
false
1906
1906-03-03

Errinye – Orestés

Errinye - Orestés

30000

1906-1908, kombinovaná technika/akvarel a kvaš na papíře , rozměr malby 19,5x19 cm, 44x33,5 cm s rámem, signováno vlastní rukou vpravo dole tužkou Kupka původ: dílo pochází ze sbírky Kupkova znalce, Pierra Brullé publikováno v knize Les Erinnyes - Tragedie antique de Leconte de Lisle nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha František Kupka v roce 1895 odešel do Paříže, kde byl přijat na Académii Julian a později také na École des Beaux-Arts. Ke studiu si přivydělával různě – maloval průmyslové plakáty, kreslil společenské a politické karikatury, ilustroval knihy. V rozmezí roků 1905-1909 vytvořil Kupka ilustrace ke knížkám Píseň písní, dále Les Érinnyes de Leconte de Lisle, k Aristofanově Lysistratě a k Aischylovu Prométheovi a stal se tak nekorunovaným králem francouzské bibliofilie. Kupka spolupracoval s různými vydavateli už od roku 1903, kdy pracoval na prvních ilustracích pro knihu Píseň písní. Toto téma jej patrně přivedlo i k studiu hebrejštiny, kterou se posléze naučil a ilustrace doplnil o původní hebrejské texty. Poté začíná pracovat na ilustracích k Errinyím, kterým se věnuje stejně svědomitě, studuje antické kostýmy i architekturu. Kniha Les Erinnyes ve své době ve Francii získala titul nejlepší bibliofilie roku. Akvarel Orestés Kupka použil jako předlohu pro ilustrace k básni Les Erinnyes francouzského básníka 19. století Leconte de Lisla. Báseň vyšla roku 1908 a Kupka ji opatřil 25 ilustracemi. Báseň, vycházející z řecké mytologie, pojednává o bohyních pomsty a kletby, dcerách Háda a Persefoné, v římské mytologii známé pod jménem Fúrie. Sestry Errinye proklela bohyně Athéna za jejich vládychtivost. Kupka dlouhodobě patří na českých aukcích k nejdražším autorům. Nejdražší prodanou prací Františka Kupky na papíře v Čechách je rozměrný kvaš Antropoides z Waldesové sbírky, který se vydražil za dechberoucích 11,6 miliónů korun v roce 2013, aukční síň European Arts. Další cenový rekord dosáhl soubor 30 kvašů k Písni písní, které byly vydraženy ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.

55.3
CZ
1790852000002143004
1906-Errinye - Orestés-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/bohyne-final/frantisek-kupka_bohyne-final_BP.jpg
false
1911
1911-01-01

Událost

Událost

Prezentuje své abstraktní studie, ozývají se výkřiky nevole kritiky nad porušovaným francouzské tradice. „Vinni jsou cizáci, Slované nebo Američané se svou cynickou nestoudností a bez francouzského vkusu“.

null
null
CZ
1790852000001240885
1912
1912-01-01

Studie k dvoubarevné fuze

Studie k dvoubarevné fuze

6000

kolem 1912, barevná suchá jehla na papíře, 17x22,5 cm, 55x62 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 Czech Business Club Praha, 2016, 2017 Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Brilantní barevná grafika je označována jako studie k obrazu Amorfa Dvoubarevná fuga, který Kupka vystavil na pařížském salonu v roce 1912 jako jeho první abstraktní obraz, čímž se definitivně přiklonil na stranu nefigurálního umění. V katalogu Retrospective je uvedena Bez názvu. Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako přívrženec teosofie věřil, že příroda se projevuje v geometrických strukturách, které jsou elementy krásy, a umělec by je měl umět intuitivně nacházet. Kupka se domníval, že nevědomí absorbuje různé impulsy a ty pak předává do vědomí. A tak vzniká jakási nová realita ovládaná rytmem a harmonií. Výsledný záznam (obraz) má vyvolávat stejné účinky jako hudba – proto pojmenoval jedny z prvních abstraktních obrazů Fuga. Chtěl najít něco mezi zrakem a sluchem, stvořit fugu v barvách jako Bach v hudbě. Z Kupkových morfologických studií abstraktního vyjádření víme, že tento motiv řadil do kosmologických studií, ačkoli vždy propojoval různé typy abstrakce. Grafický list má také blízko k obrazům jako Lokalizace grafických hybných sil, Vanoucím modřím či Oživeným liniím, na kterých je patrné Kupkovo úsilí najít pravou harmonii.

82.9
CZ
1790852000000248009
1912-Studie k dvoubarevné fuze-František Kupka
K prodeji
null
false
1912-01-01

Událost

Událost

Vystavuje v Paříži své první abstraktní obrazy. Publikum se směje, tisk je zděšen, úřady v šoku.

null
null
CZ
1790852000001240889
1912-01-01

Zvuky hodin

Zvuky hodin

5000

1912, lept na papíře, 27,5x22,5 cm, 68x60 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Paříž Publikováno v katalogu k výstavě v Museum Het Paleis, Den Haag, 1996 a v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 Vystaveno Francouzský institut, Praha, 14.9.-3.11.2016 Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Černobílý lept bez názvu, někde také uváděn pod názvem Zvuky hodin, je charakteristický Kupkovým hledáním mezi zobrazivou formou a abstrakcí. Florální morfologie je jakoby v animačních segmentech rozvíjena až do geometrických ornamentů. O Kupkovi je známo, že se kromě jiného zabýval právě podobou rozfázovaného pohybu na filmu či fotografii – chronofotografii často zmiňuje i ve svých textech. V abstraktních obrazech je patrná – na této studii je zachycen určitý zlom v Kupkově postupu od částečně zobrazivého k abstraktnímu. Zde můžeme s trochou fantazie vidět fáze hodinového kyvadla nebo záznam růstu jakéhosi lusku. Grafiku lze přiřadit do skupiny studií, kterou v západních publikacích označují jako organizace grafických motivů. Je zajímavé, že současní teoretici srovnávali Kupkovy analýzy obrazového pohybu se záznamem počítače a dospěli k významné podobnosti.

90.7
CZ
1790852000000487053
1912-Zvuky hodin-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/ilustracni/frantisek-kupka_ilustracni_PAN-038.jpg
false
1913
1913-01-01

Studie k amorfě

Studie k amorfě

5200

1913, barevný lept na papíře, 24×16 cm, 63×52 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Gravure associée à Amphore (Lept související s Amorfou) Původ: aukční síň Praha Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, s. 186 Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Barevná verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích. Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým. Barevná studie složila Kupkovi ke zkoumání optických jevů, které studoval doslova vědecky. Předmětem jeho zájmu byla barva jako fyzikální, chemický, fyziologický, psychologický, ontologický a především estetický fenomén. Podle Kupky estetika barev v umění je jiná než v přírodě, proto kombinuje barevné plochy experimentálně. Barva existuje pouze prostřednictvím jiných barev, tvrdí Kupka. Paralelu této studie vidíme například ve známé malbě Oválné zrcadlo.

81.7
CZ
1790852000000248017
1913-Studie k amorfě-František Kupka
Prodáno
null
false
1913-01-01

Studie k amorfě černobílá

Studie k amorfě černobílá

4000

1913, lept na papíře, 24x16 cm, 63,5x51,5 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Barevná i černobílá verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích. Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým.

81.8
CZ
1790852000000292019
1913-Studie k amorfě černobílá-František Kupka
K prodeji
null
false
1914
1914-05-05

Událost

Událost

Hned po vypuknuti 1. světové války se hlásí jako dobrovolník bojovat, po vítězství v roce 1918 se z fronty vrací jako poručík.

null
null
CZ
1790852000001517001
1919
1919-05-05

Událost

Událost

Jindřich Waldes, se stává jeho mecenášem a sběratelem.

null
null
CZ
1790852000001517005
1920
1920-01-01

Bílé rytmy

Bílé rytmy

2000

kolem 1920, dřevoryt na japanu, rozměry 25x40 cm, 47x61 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vlevo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Francie podobný motiv publikován v monografii Ludmily Vachtové, František Kupka, Odeon, 1968 Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Grafiky a řady kvašů zabývající se bílými liniemi na černém podkladu spadají do Kupkova přípravného období před jeho zásadním manifestem abstrakce Čtyři příběhy černé a bílé. Konkrétně tento dřevoryt má většinu společných rysů s kvašem Bílé rytmy na černém z roku 1920 publikovaném v monografii Ludmily Vachtové; v aukcích se ale také nabízí jen pod názvem Kompozice. Málokdy je Kupka ve svých experimentech s čárou tak úsporný jako v tomto dřevorytu – grafika připomíná experimentální hudební záznam, kterým se umělci v praxi zabývali až mnohem později v 60. letech. Kupkova linie je na rozdíl od jiných abstrakcí méně strukturovaná a působí téměř náhodně, jako by autor opravdu přímo reagoval na bezprostřední zvuk svého okolí – hudbu či ptačí zpěv.

77
CZ
1790852000000487041
1920-Bílé rytmy-František Kupka
K prodeji
null
false
1921
1921-01-01

Bez názvu

Bez názvu

2000

1921, lept, rozměry kresby 23x15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Praha Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův obraz je 62 mil. Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův tisk je 500 tis. Kč v roce 2016, Praha Grafický list byl v některých prodejích mylně označován jménem Fontána, v newyorském katalogu Guggenheimova muzea je publikován bez názvu a pochází přímo z daru Eugenie Kupkové, autorovy manželky. Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů. Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.

74.8
CZ
1790852000000707009
1921-Bez názvu-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/bez-nazvu-koreny-kresba/frantisek-kupka_bez-nazvu-koreny-kresba_BP.jpg
false
1921-02-01

Bez názvu

Bez názvu

2000

1921, lept, rozměry kresby 23×15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka Původ: aukční síň Praha nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův obraz je 62 mil. Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův tisk je 500 tis. Kč v roce 2016, Praha Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů. Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.

74.8
CZ
1790852000002649022
1921-Bez názvu-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/bez-nazvu-floral/frantisek-kupka_bez-nazvu-floral_BP.jpg
false
1922
1922-05-05

Událost

Událost

Vychází první Kupkova monografie, kterou napsal Francouz Arnould Grémilly. Čeští kritikové projevují velký obdiv a v Paříži ho vyhledávají, aby s ním mluvili o novém umění.

null
null
CZ
1790852000001517009
1923
1923-05-05

Událost

Událost

Své umělecké názory shrnul Kupka v knize Tvoření v umění výtvarném.

null
null
CZ
1790852000001517013
1925
1925-05-05

Událost

Událost

Přestává malovat a pracuje na albu černobílých dřevorytů Čtyři příběhy bílé a černé. Koncem roku 1926 toto album 25 volných listů vydává vlastním nákladem v počtu 300 ks. Grafický cyklus ale zůstává v té době nepovšimnut a stává se pro Kupku finanční katastrofou. O mnoho let později je označen za první abstraktní grafické album na světě a vychází jako reprint ve Francii, Velké Británii i České Republice.

null
null
CZ
1790852000001517017
1926
1926-01-01

Událost

Událost

Je vyznamenán řádem francouzské Čestné legie.

null
null
CZ
1790852000001517021
1926-01-02

Čtyři příběhy bílé a černé (Album)

Čtyři příběhy bílé a černé (Album)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

43.3
CZ
1790852000001083175
1926-Čtyři příběhy bílé a černé (Album)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/4-pribehy-bile-a-cerne-album/frantisek_kupka_4-pribehy-bile-a-cerne-album_32.jpg
false
1926-01-05

Čtyři příběhy bílé a černé 02 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 02 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487057
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 02 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-01-10

Čtyři příběhy bílé a černé 03 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 03 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487061
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 03 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-01-15

Čtyři příběhy bílé a černé 04 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 04 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487065
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 04 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-01-20

Čtyři příběhy bílé a černé 05 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 05 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487069
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 05 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-02-01

Čtyři příběhy bílé a černé 06 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 06 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487073
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 06 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-02-05

Čtyři příběhy bílé a černé 07 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 07 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487077
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 07 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-02-10

Čtyři příběhy bílé a černé 08 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 08 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487081
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 08 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-02-20

Čtyři příběhy bílé a černé 09 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 09 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487085
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 09 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-02-25

Čtyři příběhy bílé a černé 10 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 10 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487089
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 10 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-01

Čtyři příběhy bílé a černé 11 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 11 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487093
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 11 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-05

Čtyři příběhy bílé a černé 12 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 12 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487097
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 12 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-10

Čtyři příběhy bílé a černé 13 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 13 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487101
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 13 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-15

Čtyři příběhy bílé a černé 14 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 14 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487105
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 14 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-20

Čtyři příběhy bílé a černé 15 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 15 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487109
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 15 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-03-25

Čtyři příběhy bílé a černé 16 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 16 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487113
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 16 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-04-01

Čtyři příběhy bílé a černé 17

Čtyři příběhy bílé a černé 17

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487117
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 17-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-04-05

Čtyři příběhy bílé a černé 18 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 18 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487121
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 18 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/ilustracni/frantisek-kupka_ilustracni_PAN-001.jpg
false
1926-04-10

Čtyři příběhy bílé a černé 19 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 19 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487125
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 19 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-04-20

Čtyři příběhy bílé a černé 20 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 20 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487129
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 20 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/ilustracni/frantisek-kupka_ilustracni_PAN-009.jpg
false
1926-04-25

Čtyři příběhy bílé a černé 21 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 21 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487133
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 21 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-05-01

Čtyři příběhy bílé a černé 22 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 22 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487137
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 22 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-05-05

Čtyři příběhy bílé a černé 23 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 23 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487141
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 23 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-05-10

Čtyři příběhy bílé a černé 24 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 24 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487145
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 24 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-05-15

Čtyři příběhy bílé a černé 25 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 25 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487149
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 25 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1926-05-20

Čtyři příběhy bílé a černé 26 (cena za soubor 26 listů s přebalem – samostatně neprodejné)

Čtyři příběhy bílé a černé 26 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)

50000

1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem Původ: privátní sbírka Švýcarsko publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195 v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990 v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206 v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322 v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem. Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně. Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika. Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.

54.7
CZ
1790852000000487153
1926-Čtyři příběhy bílé a černé 26 (cena za soubor 26 listů s přebalem - samostatně neprodejné)-František Kupka
K prodeji
null
false
1927
1927-05-05

Událost

Událost

Jeho mecenáš a sběratel Jindřich Waldes kupuje část nákladu Čtyři příběhy bílé a černé a s úspěchem je distribuuje v USA.

null
null
CZ
1790852000001517031
1928
1928-05-05

Událost

Událost

Vychází jeho první česká monografie od Emanuela Siblíka.

null
null
CZ
1790852000001517039
1930
1930-05-05

Událost

Událost

Kupka v letech 1930 až 1932 maluje cyklus Abstrakce, který je publikován v katalogu Abstraction - Création: Art non figurative a v roce 1946 vychází tiskem i v Praze.

null
null
CZ
1790852000001796293
1930-05-05

Událost

Událost

Tráví dva měsíce v Čechách u Waldese, je uctíván, dává rozhovory a mluví do rozhlasu, seznamuje se s předními českými intelektuály. Významný český kubistický architekt a rektor AVU Josef Gočár obnovuje jeho profesorskou smlouvu.

null
null
CZ
1790852000001517043
1931
1931-05-05

Událost

Událost

Je v Paříži založena skupina Abstraction – Création, Kupka odmítá předsednictví a stává se členem.

null
null
CZ
1790852000001517047
1934
1934-05-05

Událost

Událost

Kupku vyzývá zakládající předseda Salonu nezávislých Paul Signac na obeslaní výstavy k 50. výročí založení Salonu.

null
null
CZ
1790852000001517051
1935
1935-05-05

Událost

Událost

Je osloven ředitelem Museum of Modern Art v New Yorku a příští rok Kupka vystavuje v New Yorku.

null
null
CZ
1790852000001517055
1936
1936-05-05

Událost

Událost

1936 ve Francii vychází sbírka básní Conquête du silence s originálním Kupkovým dřevorytem navazujícím na Čtyri příběhy bílé a černé v nákladu 225 ks.

null
null
CZ
1790852000001517059
1946
1946-05-05

Událost

Událost

Začíná vystavovat na několika výstavách ročně po celém světě. V Praze se koná Kupkova velká retrospektivní výstava, ke které je vydán katalog, Československý stát kupuje do sbírek Národní galerie jeho obrazy. Kritika však hodnotí kladně Kupku – ilustrátora než Kupku – malíře. Je zklamán a místo původního rozhodnutí dožít zbytek života v Čechách se vrací do Paříže.

null
null
CZ
1790852000001517063
1947
1947-05-05

Událost

Událost

Naposled přijíždí do Čech za účelem předat MNV v Dobrušce obraz svého otce, který na radnici kdysi úřadoval. Ani po dlouhém čekání není přijat. Obraz nechává v ruce úředníkovi na chodbě. Odjíždí zpátky do Francie a následně se vzdává českého občanství.

null
null
CZ
1790852000001796059
1948
1948-01-01

Událost

Událost

Jeho obdivovatel nakladatel Žikeš tiskne v Praze v češtině, francouzštině, angličtině a němčině jeho konvolut Album abstrakcí (16 tisků černou na litografickém podkladu) z let 1928-1932. Kvůli minimálnímu prodeji byla pravděpodobně velká část nákladu skartována.

null
null
CZ
1790852000001517067
1948-01-02

Abstrakce 01

Abstrakce 01

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487267
1948-Abstrakce 01-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-02-01

Abstrakce 02

Abstrakce 02

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

52.8
CZ
1790852000000487201
1948-Abstrakce 02-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-02-15

Abstrakce 03

Abstrakce 03

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.6
CZ
1790852000000487209
1948-Abstrakce 03-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-02-20

Abstrakce 04

Abstrakce 04

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487215
1948-Abstrakce 04-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-03-01

Abstrakce 05

Abstrakce 05

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487219
1948-Abstrakce 05-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-03-15

Abstrakce 06

Abstrakce 06

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487223
1948-Abstrakce 06-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-03-20

Abstrakce 07

Abstrakce 07

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487227
1948-Abstrakce 07-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-04-01

Abstrakce 08

Abstrakce 08

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

52.8
CZ
1790852000000487231
1948-Abstrakce 08-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-04-20

Abstrakce 09

Abstrakce 09

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

52.8
CZ
1790852000000487235
1948-Abstrakce 09-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-05-01

Abstrakce 10

Abstrakce 10

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487239
1948-Abstrakce 10-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-05-20

Abstrakce 11

Abstrakce 11

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487243
1948-Abstrakce 11-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-06-01

Abstrakce 12

Abstrakce 12

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487247
1948-Abstrakce 12-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-06-20

Abstrakce 13

Abstrakce 13

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487251
1948-Abstrakce 13-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-07-01

Abstrakce 14

Abstrakce 14

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487255
1948-Abstrakce 14-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-07-20

Abstrakce 15

Abstrakce 15

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.

54.7
CZ
1790852000000487259
1948-Abstrakce 15-František Kupka
K prodeji
null
false
1948-08-01

Abstrakce 16

Abstrakce 16

350

1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948 původ antikvariát Paříž publikováno v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998 v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210 vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016 odkaz v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32 v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209 nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století. Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký

54.7
CZ
1790852000000487263
1948-Abstrakce 16-František Kupka
K prodeji
null
false
1951
1951-05-05

Událost

Událost

Kupkovi je 80 let a komerční světová galerie (v New Yorku) poprvé kupuje velké množství jeho obrazu a začíná je prodávat po celém světě.

null
null
CZ
1790852000001517071
1956
1956-05-05

Událost

Událost

Museum of Modern Art kupuje velký počet Kupkových nejvýznamnějších obrazu.

null
null
CZ
1790852000001517075
1957
1957-05-05

Událost

Událost

Kupka ve Francii umírá a Musée National d´Art Moderne v Paříži kupuje množství jeho obrazu a zřizuje stálou síň Kupky „Salle Kupka“.

null
null
CZ
1790852000001517079
1962
1962-05-05

Událost

Událost

na pařížském trhu se začínají objevovat první padělky – katalogizované – Kupkových obrazů a kreseb.

null
null
CZ
1790852000001517083
1966
1966-01-01

Barevné plány (velký akt)

Barevné plány (velký akt)

4000

1966, litografie, ruční papír značeno Henri Deschamps Lith, rozměry s rámem 66,5x77 cm, podle oleje Planes by Colors (Large Nude) z roku 1909-1910, signováno pozůstalostním razítkem v tisku Kupka původ: aukční síň Praha nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův obraz je 62 mil. Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův tisk je 500 tis. Kč v roce 2016, Praha Kupka začíná být objevován až koncem jeho života, v roce 1956 kupuje Muzeum of Modern Art v New Yorku velký počet jeho významných obrazů. Po jeho smrti v roce 1957 se začínají pořádat výstavy a vydávat reprinty jeho slavných alb. Tato litografie byla použita k propagaci Kupkovy výstavy v Paříži v roce 1966, kterou uspořádala Galerie Flinker Paris pod názvem Kupka avant 1914 (Kupka před rokem 1914), 17. březen - 23. duben 1966. Jako předlohu použila slavný Kupkův olej z roku 1909-1910 Planes by Colors (Large Nude). Litografii vyrobil Henri Deschamps, což byl francouzský litograf, známý svou spoluprací s významnými moderními umělci, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque a René Magritte. Byl schopen vzít jejich obrazy, převést je na litografie a vytisknout je v Atelieri Mourlot, slavné grafické tiskárně v Paříži.

101.7
CZ
1790852000002649028
1966-Barevné plány (velký akt)-František Kupka
K prodeji
www.posam.cz/artwork/frantisek-kupka/plakat/frantisek-kupka_plakat_BP.jpg
false
1976
1976-05-05

Událost

Událost

Museé d’Art Moderne de la Ville v Paříži u příležitosti Kupkovy výstavy vydává reprint albumu Čtyři příběhy bílé a černé.

null
null
CZ
1790852000001517087
1990
1990-05-05

Událost

Událost

v aukci Phillips London poprvé dosahuje cena Kupkova oleje vice než 500.000 USD (cena s aukční přirážkou). v aukci Champin-Lombrail-Gautier , Enghien-les-Bains Paris poprvé dosahuje cena Kupkova oleje více než 1.000.000 USD (cena s aukční přirážkou).

null
null
CZ
1790852000001517091
1998
1998-05-05

Událost

Událost

Liverpool University Press vydává knižně reprint Čtyři příběhy bílé a černé a Album abstrakcí.

null
null
CZ
1790852000001517101
2008
2008-05-05

Událost

Událost

Galerie moderního umění v Hradci Králové vydává ke Kupkově výstavě katalog Čtyři příběhy bílé a černé.

null
null
CZ
1790852000001517111
2016
2016-05-05

Událost

Událost

v aukci Stockholm Auctionsverk je dosažen celosvětový aukční rekord za Kupkův olej 2.553.000 € (téměř 70.000.000 Kč, cena s aukční přirážkou). v aukci Adolf Loos Apartment and Gallery Praha je prodán Kupkův olej za rekordních 62.000.000 Kč (cena s aukční přirážkou), což je nový český rekord za Kupkův obraz.

null
null
CZ
1790852000001517115